Akademický senát sociály nevzrušuje

K volbám do fakultního a univerzitního senátu, které začnou zítra, se chystá necelá polovina studentů. Jméno některého z kandidátů zná pouhých 12 % studentů a datum konání voleb uvedlo správně jen 26 % dotázaných.

Vztah sociálů k symbolu fakultní demokracie byl předmětem průzkumu časopisu Sociál, který redakce provedla ve dnech 7. až 11. listopadu. Dotázáno přitom bylo 102 studentů fakulty. Ve vzorku převažovali studenti sociologie a teritoriálních studií (po 29 procentech), méně byli zastoupeni politologové a ekonomové (kolem 15 %) a úplně nejméně žurnalisté. Z toho důvodu uvádíme jen celkové výsledky a nikoli zjištění za jednotlivé instituty.

Kromě dotazu na samotné volby odpovídali studenti i na otázku, jakou důležitost Akademickému senátu FSV přikládají. Celých 60 % studentů se přiklonilo ke středu, 18 % považuje senát za velmi důležitý, avšak téměř čtvrtina studentů (22 %) přikládá senátu jen minimální důležitost.

Proč je postoj studentů k jejich zastupitelskému orgánu takto skeptický? Především prváci, kteří byli ve výzkumu dotázáni, odmítali důležitost AS posoudit kvůli nedostatku informací. O tom, jak senát pracuje, ovšem často nemají ponětí ani studenti vyšších ročníků.

Postoj k senátu se také liší institut od institutu. Akademický senát FSV má celkem 24 členů. V nyní dobíhajícím funkčním období měl například sociologický institut v senátu jen tři své zástupce. Stejně na tom byl IPS, naopak IKSŽ a IMS měly v senátu po pěti zástupcích a IES dokonce osm.

„Je to dáno jakousi dlouhodobou tradicí na ISS, že Akademický senát je považován spíše za jakési nutné zlo. Možná, že my sociologové obecně trpíme k podobným institucím a funkcím přílišnou skepsí. Že máme pocit, že až příliš dobře rozumíme tomu, o co v nich jde a to nám brání v tom se v nich více angažovat,“ zamýšlí se Ivan Vodochodský, jeden ze tří současných senátorů za ISS.

Komplexnější vysvětlení pasivity — alespoň co se týče studentů sociologického institutu — nabízí třeťačka Zuzana Andresová: „Ač by mě akademický senát v podstatě zajímal a k volbám půjdu, mám takové množství mimoškolních aktivit, že ještě jedna navíc a klepne mě. Nemůže být nezájem způsoben přílišnou činorodostí v jiných oblastech? Anebo druhá varianta — svým způsobem jsou dle mého názoru studenti ISS nejvíce podněcováni k anarchii a nekomformitě a z toho důvodu předem rezignují na zapojení do jakýchkoli struktur. A třetí varianta — obyčejná lenost.“

Dalšího ze současných senátorů, sociologa Ondřeje Špačka nízký zájem o senát tolik netrápí: „Myslím si, že nepříliš velký zájem o senát a obecně o školní záležitosti může být v tom, že dneska mají lidi spoustu různých zájmu, a u většiny škola nestojí na prvním místě. Takže nemají důvod proč by se o to měli nějak zajímat.” Podle Špačka se také nezdá, že by na fakultě byl takový problém, který by studenty motivoval ke snaze o nápravu.

278 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.