Akademická obec FSV: Připravovaný zákon je nebezpečný, zajímá se o něj ale jen hrstka

Od protestních akcí až k odbornému článku o společenských důsledcích navrhované reformy, který je třeba řádně medializovat – i tak by se daly srhnout návrhy o tom, jakým způsobem by měla akademická obec Fakulty sociálních věd zareagovat na připravované změny ve vysokém školství. Kolem těch se napříč univerzitami i vysokoškolskými reprezentacemi rozproudila vášnivá debata a ani FSV nezůstala pozadu – k diskusi o pracovní verzi věcného záměru tohoto zákona svolal Akademický senát FSV dokonce shromáždění akademické obce.

Už na dubnovém zasedání akademický senát FSV vyjádřil podporu kritickým připomínkám univerzity k věcnému záměru zákona. Navzdory faktu, že akademickou obec svolává senát zhruba jednou za dva roky, jinonická velká aula zrovna nepraskala ve švech. V auditoriu významně převažovali vyučující a doktorandi, studenti bakalářského a magisterského cyklu by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Přitom, jak konstatoval emeritní děkan profesor Lubomír Mlčoch, je to právě tato generace, které by se, pokud zákon projde, dotkly plánované změny nejvíce.

UK bez pádných argumentů

Místopředseda akademického senátu Tomáš Weiss z IMS zdůraznil jeden ze zásadních bodů, proč se o problematice vzrušeně nehovoří na každém rohu fakulty i univerzity. Konstatoval, že připomínky a stanovisko Univerzity Karlovy i reprezentací pro něj osobně nejsou dostatečným způsobem vysvětleny. Pokud se má o problematiku zajímat širší akademická veřejnost, bylo by podle něj třeba, aby univerzita lépe komunikovala směrem dovnitř a snažila se své připomínky konkretizovat a přijít s konstruktivním řešením či alternativou. „Je sice hezké říct, že univerzita považuje připravovaný zákon za ohrožení akademických svobod, ale co si pod tím mám představit?“ položil řečnickou otázku Weiss.

I další přítomní se shodli na tom, že pokud se na diskusi má podílet skutečně celá akademická obec, aby vznikl silnější tlak na ministerstvo, je třeba se snažit nejen studentům, ale i veřejnosti polopaticky vysvětlit, v čemž konkrétně je zákon tak nebezpečný. „Je potřeba, aby za frázemi následovaly konkrétní argumenty a především návrhy alternativního řešení,“ řekl Weiss.

Zhroutí se zákon sám?

V poměrně zajímavou diskusi se přetavila poznámka jednoho z mála přítomných studentů. Ten prohlásil, že pokud je zákon skutečně tak špatný, proč se tedy univerzita vůbec zapojuje do připomínkovacího procesu. Podle něj tak univerzita vstupuje do podřízeného postavení vůči ministerstvu a tím návrh věcného záměru zákona legitimizuje. Pokud není životaschopný sám o sobě, měl by se tedy zdiskreditovat přímo v procesu projednávání. Na to reagoval senátor za IES Michal Červinka, který před takovým pasivním přístupem varoval. „Čekat, až se ten zákon sám zhroutí, je nebezpečná hra vabank,“ řekl. Stejně tak oponovala i další studentka: „Když se nazapojíme, zákon bude přijat i bez nás. Nemůžeme spoléhat na to, že padne jen proto, že je špatný.“

„Funguje to tak v zahraničí…“

Oblíbeným zaklínadlem reformátorů vysokého školství je poznámka, že ta či ta instituce nebo mechanismus už úspěšně funguje na zahraničních univerzitách například ve Švýcarsku či Dánsku. „Není to tedy žádný skok do neznáma,“ konstatoval profesor Miroslav Novák z IPS o titulech docenta a profesora co funkčních místech. Vzápětí ale dodal, že pouhé přejímání cizích vzorů není za současné situace vhodné: „Nejsem si jist, zda je ale možné tyto vzory za současného stavu českého školství převzít. Spíše jsem přesvědčen, že ne.“

Stejně tak kontroverzní prvek posílení pravomocí správních rad vyvolal připomínku, že právě správní rady v Británii nebo v Nizozemsku nemusí zákonitě znamenat to, čím by se staly v českém kontextu. Padl názor, že by právě tyto správní rady mohly sloužit jako nechvalně proslulé „trafiky“ pro politiky, které je třeba z nějakého důvodu „uklidit “ z očí veřejnosti.

Jak může přispět FSV?

Proděkan pro vnější vztahy Filip Láb dodal důležitou připomínku o tom, že problematiku připravovaného zákona se nedaří univerzitě příliš medializovat. „Pokud v nejmenovaném deníku vyjde rozhovor s děkanem ze soukromé univerzity, kde vychvaluje zákon do nebes, je jasné, jaký obrázek je předkládán veřejnosti,“ zkonstatoval Láb. „Pro běžného čtenáře je to, jaké školy je daná osoba zástupcem nedůležité – z článku prostě vyčte informaci, že připravovaný zákon je dobrý.“

„Jedná se už o třetí pokus o takto radikální změnu charakteru vysokého školství. Od kolegů už se tu objevily náznaky politologické analýzy a my jsme koneckonců profesně odpovědni za to vysvětlovat, co se ve společnosti děje,“ navázal na problém neinformovanosti veřejnosti profesor Mlčoch. Představil svoji myšlenku, že co jiného by měli především vyučující udělat, než sepsat odbornou esej pojednávájící o možných důsledcích, které by pro českou společnost mohly mít razantní změny ve vysokém školství navrhované ve věcném záměru. Tento materiál by pak měl být náležitě medializován a tím pádem problematiku představil v přitažlivější podobě široké veřejnosti. Předseda senátu Tomáš Cahlík ale už v úvodu diskuse nevyloučil, že by mohlo dojít i k radikálnějším formám protestu, k nimž patří například stávka, pokud se na takovém opatření akademický senát shodne.

Kateřina Kňapová

426 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.