Akademici povolali do boje zálohy

NERVČlenové NERVu a zároveň pedagogové IES přizvali studenty k tvorbě návrhů, které mají zmírnit dopady ekonomické krize. Studenti hozenou rukavici zvedli a přispěli k podrobnému zpracování čtyř témat.. Ředitel IES Michal Mejstřík si pochvaluje, že spolupráce stála za to a přinesla skutečně hodnotné závěry. Studentům to navíc přineslo neocenitelnou zkušenost z praxe.

V polovině ledna 2009 proběhla v Opletalově ulici přednáška tří členů NERVu: ředitele IES Michala Mejstříka, absolventa IES a populárního ekonoma Tomáše Sedláčka a konzultanta Miroslava Zámečníka. Ti NERV detailně a vtipně představili a jako třešničku na dort vyzvali k účasti na další schůzce ty studenty, kteří mají zájem o neplacenou práci asistentů členů NERVu. Na té byla zZhruba dvacítka studentů-dobrovolníků pak byla hozena bez vesty do alpské řeky konkrétních čísel a slangu ekonomických profesionálů.

Výsledky spolupráce shrnuje ředitel IES Michal Mejstřík: „Během jednoho měsíce vznikly variantní analýzy dopadů slevy na sociálním pojištění, dopadů úvěrových garancí, optimalizace opatření s ekologickými charakteristikami a dopadů zahraničního šrotovného. Pravidelné brainstormingy studentů se členy NERVu, ale i se zástupci dotčených ministerstev a bank pak vyústily v hodnotné závěry, které byly v argumentaci NERVu plně využity.“ Mejstřík nešetří slovy chvály: „Potvrdilo se mi, že studenti IES obvykle přijdou s nápaditým řešením podloženým bleskovým studiem světové literatury a hlubokým teoreticko-nástrojovým aparátem.“

Jak návrh XYZ ovlivní českou ekonomiku?

Matěj Bajgar a Vojta Bartoš (IES) pracovali ve skupině s Martinem Kunclem a Jánem Palgutou (CERGE-EI). Tato pracovní skupina odhadovala dopad německého šrotovného na české HDP a zaměstnanost a dále počet nových pracovních míst získaných díky dotacím v programu GIS zaměřeném na zateplování domů (Green Investment Scheme, tj. Program zelených investic).

Cesta ke konkrétním číslům měla vést přes odhad elasticity poptávky. Nakonec se ale studenti vydali jiným směrem: „Díky nedostatku času, dat a zkušeností s modely všeobecné rovnováhy jsme zvolili input-output analýzu,“ říká Vojta. „K input-output analýze jsme využili tabulky publikované Eurostatem a s pomocí Viléma Semeráka (CERGE-EI) jsme vypočítali multiplikátory produkce pro různá odvětví,“ dodává Matěj. Multiplikátory říkají, o kolik stoupne produkce například ve strojírenství, pokud spotřebitelé začnou například kupovat více automobilů. Zohledňují nejen zvýšení poptávky po meziproduktech, ale také zvýšenou spotřebu díky nárůstu zaměstnanosti.

Podívejme se detailněji na zelenou politiku. „GIS, to jsou vlastně také peníze ‘zdarma’, podobně jako německé šrotovné, protože financování bude hrazeno z peněz za nevyužité emisní povolenky,“ říká Vojta. Při počáteční investici 9 miliard Kč, se kterou počítá ministr životního prostředí Bursík, by vzniklo dle odhadu studentů dalších 45 miliard Kč nepřímých investic. „Strana zelených prezentovala odhady šestkrát nižší, a to zřejmě proto, že její ekonomové nepoužili input-output analýzu, a ochudili se tak o multiplikační efekty,“ dodává Vojta.

Stálo to za to?

Oba studenti s NERVem sympatizují. „Vzhledem k nedostatečné erudici panující ve veřejném sektoru ustanovení NERVu velice oceňuji,“ podotkl Matěj a Vojta k tomu dodal: „Zjistil jsem, že dopadové analýzy ve státní správě jsou často založeny přinejlepším na trojčlence a ,bulharských konstantách‘ ,vycucaných z prstu‘.“ V otázce na kvality současného ministra financí Miroslava Kalouska se Vojta pozitivně vyjádřil především k jeho schopnosti sestavit schopný tým expertů, kterému skutečně naslouchá: „V tom mu fandím nejvíc, protože tohle rozhodně není pravidlem!“

A jak hodnotí absolvent oboru Ekonomické teorie Vojta dotek ekonomické reality? „Krása. Otevřít stránky Českého statistického úřadu a Eurostatu, prokousávat se tunou čísel a neřešit jen písmenka, ale konečně vidět nějaký opravdový dopad…“

Oranžové návrhy

Oba studenti mají podobný názor na protikrizové návrhy z řad ČSSD. Matěj říká, že přidávat třináctým důchodem skupině obyvatelstva, které se krize dotkne ze všech nejméně, a u které se lze právem obávat spíše vyššího sklonu k úsporám, je více populismus než smysluplné protikrizové opatření. Vojta podotkl, že stimulace poptávky obecně nemá v otevřené české ekonomice příliš velký smysl.

Jak už během semestru na IES zaznělo několikrát, ekonomická krize je vzácným experimentem a někteří studenti z IES se stali jeho aktivními hybateli. Zda-li a jak se jejich propočty projeví v blahobytu obyvatel, to se teprve uvidí.

1 814 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *